6 odpovědí o Camino Portugués

Simonu Paslerovou jsem oslovila ve facebookové skupině, která je určena pro všechny, kteří se na Camino chystají vydat. A udělala jsem dobře, protože její článek, kde odpovídá na 6 nejčastěji kladených otázek ohledně Camina je užitečný. Každý poutník má své důvody, proč se vydal na cestu. Každý poutník si může zvolit cestu i tempo. Každý poutník, kterého jsem slyšela vyprávět o své cestě doporučuje jít sám a každý se chce vrátit. Buen Camino vám všem.

1. Proč jsem se rozhodla jít tuto cestu?

1. Poslední roky jsem úplně neměla prostor se podívat někam na delší dobu a tím, že nejsem typ člověka na válení u moře, tak za mě to byla ideální volba pro aktivní odpočinek.

2. Po prodělaném covidu, vakcinacích mě tělo úplně poslední měsíce neposlouchalo, tak jak bych chtěla, takže jsem to brala hlavně cestu k rekonvalescenci, abych se naplno vrátila ke sportovním aktivitám.

3. Spousta mých známých o této cestě mluvila nebo ji už šla, takže jak už to tak bývá, tak si pak člověk řekne a co brání zrovna mně se na tuto cestu vydat? Samozřejmě člověk má v hlavě spoustu pochybností, naštěstí ten adrenalin a touha poznat něco nového a neočekávaného byla silnější.

A tím, že v ČR nemáme moře, tak byla jasná volba, proč moje cesta vedla pobřežím z Porta do Santiaga de Compostela (ofiko Caminho Portugues da Costa, psáno 280 km (reálně to bylo více, o tom však později).

Já sama jsem šla tuto cestu 10 dnů od 1. do 10. 4. 2022 , průměrně 31,3 km za den. I přes blížící se Velikonoce nebylo i přes očekávání hodně poutníků. Byl den, kdy jsem šla převážně sama, zároveň byly dny, kdy jdete s někým i 5 km a střídá se to. Mně osobně tato kombinace vyhovovala. Španělé i Portugalci jsou velmi ochotní a nápomocní lidé a na poutníky jsou zvyklí, takže se člověk cítil bezpečně po celou dobu.

2. Kudy vedla má cesta?

1. den -> PORTO -> VILA CHÁ (26,6 km) Začínala jsem od katedrály v Portu, kde jsem také koupila kredenciál a pokračovala městem až do zmiňovaného místa. Pokud si chcete z nějakého důvodu cestu zkrátit, tak doporučuji začít cestu od poslední zastávky metra v Portu Matosinhos.

2. den -> VILA CHÁ -> APÚLIA (26,7 km)

3. den -> APÚLIA -> DARQUE (31,3 km)

4. den -> DARQUE -> CAMINHA (30 km)

5. den -> CAMINHA-> O PORTO DE MOUGÁS (28,6 km)

-> První 4 km bylo přejetí hranic lodí do Španělska

6. den -> O PORTO DE MOUGÁS -> SAIÁNS (25 km)

7. den -> SAIÁNS -> REDONDELA (29,6 km)

8. den -> REDONDELA -> A PORTELA (30, 8 km)

9. den -> A PORTELA -> PADRÓN (30, 3 km)

10. den -> PADRÓN -> SANTIAGO DE COMPOSTELA (25, 3 km)

3. Co jsem měla sebou?

Turistický batoh od Decathlonu Travel 500 50 l (měla jsem zaplacené s sebou jako příručák přímo do letadla, v Ryanair + Czech Airlines mi to i přes trochu vyšší rozměry prošlo) spacák, lehké trekové boty Salomon (používám je i na běhání, určitě doporučuji mít prochozené boty, až na jeden puchýř z roztržené ponožky, jsem byla v pohodě, (za mě osobně bych nebrala pohorky, lehký povrch byl v pohodě na chůzi v této obuvi a i přesto, že pršelo, tak jsem brala spíše výhodu, že mi boty rychle uschly), žabky (do sprchy), 2 turistické legíny, 3 trička, 2 sportovní mikiny, 1 mikinu na spaní, legíny + ,,šaty" na spaní (dalo se použít i jako šaty do města) 1 nepromokavou bundu, pláštěnku, 1 rychleschnoucí ručník, 5 párů ponožek (+ 1 pár teplých hodily se) + 5 kalhotek, šátek (používala jsem celou dobu ať už při foukání z oceánu a nebo proti slunci), lehkou drogérii vše malé balení (šampón, sprcháč, antiperspirant, kartáček, zubní pasta, tělové mléko, opalovací krém (i v tomto měsící byl potřeba), koňskou mast (kouzelná mast na svaly), prací mýdlo) hydrovak (2 litry, určitě doporučuji člověk se nemusí zastavovat a drží si v pohodě pitný režim) + Deník na psaní (nevyužila jsem, používala jsem elektronický, plastové příbory (reálně jsem využila jen jednou, v Alberge byly velmi často) -> Celkově jsem měla 8 kg + hydrovak vody (takže bych řekla za den max 10 kg) -> víc bych určitě netahala, není potřeba a jak už tu bylo řečeno, když za den se člověk blíží k třicítce, tak cítí i každý pomeranč navíc.

4. Co jsem používala pro orientaci? Bylo dobré značení?  

Celou dobu jsem měla v mobilu aplikaci Camino Ninja, s tím, že v Portugalsku si stačilo hlídat, aby člověk měl po levé ruce oceán a aplikaci jsem využila hlavně třetí den, kdy část cesty vedla více mimo a tak ujištění, že jsem zhruba tam kde bych měla býti se vždycky hodí (což aplikace ukazovala na pohodu). Při překročení španělských hranic je značení velmi časté. Obecně platí, čím více člověk ušel km, tím bylo velmi dobré značení v podobě mušlí, šipek a postupně i značením, kde člověk může vidět odpočítávající km do cíle. Pro někoho motivující pro někoho demotivující. Jinak jsem cestu předem moc neplánovala. Věděla jsem jen, že chci jít kolem oceánu, v průběhu cesty do Porta jsem sbírala tipy z facebookové skupiny a pak mi stačilo si vždy večer si ujasnit, kam chci dojít další den. Také jsem potkala ty správné lidi, kteří byli připravenější než já a ochotně mi poradili.

5. Co jsem jedla? Jak často byly obchody po cestě?

V batohu jsem s sebou měla vždy jídlo na celý den max na dva dny dopředu, určitě není více potřeba mít, dalo se v pohodě dokupovat, obchody byly v každém větším, čí menším městě. Jen je potřeba si pohlídat, že to bude tam, kde budete bydlet, případně si prostě nakoupit v posledním místě s obchodem, když se budete blížit.. (dá se v poho vyčíst v aplikaci). Doporučuji si dát pozor na neděli, obecně mají obchody kratší dobu otevřeno a nějaké byly zavřené.. Restaurace po cestě byly také, ty jsem tolikrát spíš skoro po cestě nevyužívala skrz již najetý režim.

6. Kde jsem bydlela?

Využívala jsem převážně Alberge, které byly přímo zmíněné v aplikaci. Obecně jsem se snažila najít vždy ty, které byly nejblíž oficiální cestě. Cesta na ubytování, tudíž není započítána do ofiko cesty, proto prostě těch × dalších km navíc. Člověk si řekne kilometr tam kilometr sem za den navíc, ale když to člověk vynásobí deseti, tak se to prostě nasčítá.

Alberge byly sdílené s ostatními poutníky a pokud chcete zažít tu pravou poutní atmosféru, kde po večerech sdílíte s ostatními poutníky z různých zemí, večeříte nebo snídáte spolu, tak rozhodně doporučuji. Alberge byly většinou vybavené příbory, konvicí, lehkým nádobím, dalo se někde i uvařit a obecně v každém bylo aspoň něco. A v každém byla také možnost věcí na vyprání, sušák atd.., jsou už prostě na poutníky zvyklí v tomto ohledu.

Průměrně mě Alberge vyšlo na 12 eur za noc, (nejlevněji za 8 eur, nejdražší za 16 eur), což vzhledem k vybavení, hodnotím jako velmi dobré.

Na závěr

Platí, že cesta je cíl, takže plánujte km podle sebe i s rezervou. Pokud váháte a pochybujete, jestli cestu zvládnete, tak pomatujte, že sdílená starost je i na této cestě poloviční a naopak každá zažitá radost se minimálně zdvojnásobuje a sami budete překvapení, co vše zvládnete.

A věřím, že právě ty lidé, které na této cestě potkáte, Vám mají něco říct/předat/inspirovat .. a to je prostě super. Buen Camino.

Simona Paslerová

Již od studií v rámci mimoškolních aktivit jsem přišla na to, že mě baví práce s lidmi, která se i díky zaměření studia propojila s oblastí financí. Nyní již třetím rokem podnikám ve financích, kdy se svým týmem zvyšujeme finanční gramotnost od nejmenší generace v rámci projektu na školách až po finanční koučink s našimi klienty, díky kterému pracujeme společně na udržení si a ideálně zvýšení životního standardu.  Volný čas věnuji sportovním aktivitám (běh, joga), cestování nebo také umění (hlavně chození na divadelní představení) až např. po hraní na kytaru.

Chcete se učit španělsky?

Hola, me llamo Ivana Kudrnová a španělština je mým životem. Jsem lektorkou španělštiny, autorkou projektu Španělština do plavek a pomáhám lektorům profesionálně učit (nejen) online v projektu Digitální lektoři. Mám za sebou 16 let praxe, stovky studentů, tisíce hodin a situací. Španělštinu jsem studovala a žila jsem ve španělsky mluvících zemích. Do kurzů dávám své hispánské já a těším se, až probudím to vaše.