Objev krásy Peru: od Cusca po Lagunu Hummantay a Duhovou horu

Před pár týdny nám dorazil e-mail od Renata Páníkové a ten začínal: "Peru bylo dlouhou dobu mojí vysněnou destinací, kterou se mi podařilo konečně navštívit. Zamilovala jsem se do této úžasné země a doufám, že i ty se po přečtení zamiluješ a budeš se tam hned chtít vypravit. Peru je rozmanitá země, která má mnohé co nabídnout. Od překrásných hor, přes rozmanitou biosféru Amazonu až po poušť, navíc samostatná historie Inků tě pohltí." Jdeme se s vámi podělit o skvělé zážitky, úžasné fotografie a tipy na zajímavá místa.

Příprava na Machu Picchu

Jako první jsme vyrazili objevovat krásu a historii Cusca a jeho okolí. Jelikož se Cusco nachází ve vyšší nadmořské výšce (3 399 m.n.m.), tak jsme se rozhodli, že pro aklimatizaci zvolíme níže položené město – Ollantaytambo (2 792 m.n.m.). Ollantaytambo jsme si hned zamilovali, jeho malebné uličky, místní trhy s překrásnými ručními výrobky, malé náměstí, ruiny, ochotní a milí obyvatelé. V Ollantaytambu jsme strávili 3 noci a kdybychom věděli, jak nádherné místo s magickou energií to bude, zůstali bychom déle. 

Také to byla výhoda při cestě na Machu Picchu, protože z Cusca nevede žádná silnice k Machu Picchu (vždy se musí do Ollantaytamba na vlak nebo pěšky). Z Ollaytantamba jezdí pravidelně několik vlakových spojů do Agua Calientes (Machu Picchu Pueblo). Jelikož bývá počet lístků na Machu Picchu a vlak omezen, tak jsme vše měli koupené dopředu. Ráno jsme došli přes městečko k vlakové stanici a vyrazili jsme na jeden ze sedmi divů světa. Jízda vlakem trvá hodinu a půl a projíždí celou dobu kolem řeky, hor a kopců. Už jen tento pohled nás příjemně naladil na celý den. 

Tipy pro návštěvu Machu Picchu

V městečku Machu Picchu jsme nasedli na autobus, který nás dovezl před vstupní bránu. Poté už jsme se vydali poznávat tohle magické místo. Bylo to něco neuvěřitelného, už jen ten pocit, že jste na takovém úchvatném místě Vás dostane. Několikrát jsme se museli zastavit a jen si užívat pohled na vše kolem nás. 

Schválně jsme si vybrali vstup na ráno, abychom mohli vidět Machu Picchu zahalené v oblacích (působilo to strašně tajemně).

Vybrali jsme si okruh číslo 2, který zahrnuje nejznámější pohled na tento div světa a také vstup k Inca mostu. Cesta k mostu trvala půl hodinu, ale díky tomu jsme po návratu zpět měli ještě jasnější výhled na horu Machu Picchu. 

Každý den nové překvapení, které potěší tvoji hispánskou duši. 

Podíváš se s námi do restaurací i ty nejkrásnější pláže. Projdeme si reseñas na ubytování a zmapujeme sociální sítě památek, které tě nesmí minunout. Naučíme tě umění propojování gramatiky, slovní zásoby a kultury.

¡Přihlásit se do výzvy!

Objevujeme Valle Sagrado: Moray, Maras a nečekané dobrodružství v Cuscu

Po třech dnech následoval přejezd do Cusca. Už jsme se cítili lépe připravení na vyšší nadmořskou výšku. K aklimatizaci nám pomáhal čaj z koky, který místní doporučují pít každý den (dokonce nám zachutnal a dovezli jsme si jej domů), ibuprofen 600 a hroznový cukr.

Protože jsme chtěli vidět, co nejvíce možných památek, přírodních krás a využít náš čas naplno, tak jsme přejezd do Cusca pojali jako celodenní výlet přes Valle Sagrado (Posvátné údolí). Ráno v Ollaytantambu jsme si zaplatili soukromého řidiče a vyrazili do Moray, kde se nachází ruiny kruhovitého tvaru. Inkové tyto kruhové tvary využívali k pěstování obilí a jiných plodin. Začínali vždy od spodu a zkoušeli až do jaké výšky se dostanou, tedy ve které výšce dané plodiny ještě mohou pěstovat.

Poté jsme se vydali podívat na solné doly v Maras. Odtud jsme se vypravili do Chinchera, kde nás čekala exkurze v místí textilérii a návštěva dalších ruin. K večeru jsme přijeli do Cusca, kde nás ovšem čekalo nemilé zjištění. Když jsme plánovali náš výlet, tak jsme procházeli různé instagramové a facebookové fotky a videa. Všude bylo Cusco prezentováno jako krásné město s bohatou historií. To ovšem platilo jen pro historické centrum. My jsme přes booking našli ubytování pár minut od centra, a to už se nacházelo v pravé latinskoamerické čtvrti. Necítili jsme se zde moc bezpečně, ubytování vypadalo rozdílně od toho, co bylo prezentováno na internetu a pouliční psi nebyli v přátelské náladě. Ale to by nebylo ono, kdyby celý výlet byl perfektní.

Bouřlivý zážitek v Písac: cesta za dobrodružstvím v colectivu

První noc jsme zvládli a další ráno vyrazili místním colectivem směr Písac. Colectivo je místní způsob veřejné dopravy, většinou dodávka. Je to specifické tím, že nemá stanovený odjezdový čas, vždy se čeká až se dodávka zaplní a poté vyráží. Mezi městy je to skvělý způsob přepravy – levný a většinou řidič zastaví na požádání, kdekoliv po cestě. 

Písac je podobně útulné městečko jako Ollaytantambo, jen s tím rozdílem, že jeho ruiny jsou daleko rozsáhlejší. Vydali jsme se nahoru k ruinám, od kterých pokračovala hezká stezka do městečka. Akorát pár minut poté, co jsme začali náš sestup dolů, přišla bouřka. Bohužel jsme byli vysoko, uprostřed ničeho jen pár zřícenin, které nám však umožnily se schovat pod slaměnou střechu. Bouřka se bohužel točila kolem nás a naše obavy přibývaly. Nepomohl tomu fakt, že kousek od nás další turistku zasáhl blesk přímo do boty. Naštěstí se odrazil a ona byla po fyzické stránce v pořádku. Ovšem všechny nás najednou zachvátila panika a rozběhli jsme se dolů. Naštěstí po pár minutách se bouřka posunula dál a my vyděšeni tímto nevšedním zážitkem jsme pokračovali v naší cestě.

Výlety z Cusca: vzhůru k Laguně Hummantay a Duhové hoře

Krom odpočinku a objevování Cusca, jsme si na další dny naplánovali další dva výlety přes agenturu. Agentur je v Cuscu velké množství, proto se vyplatí nejdříve jich pár obejít a zjistit, u které dostanete nejlepší nabídku nebo u které můžete usmlouvat nejlepší cenu. 

První výlet se uskutečnil na Lagunu Hummantay. Museli jsme vyjíždět brzo ráno, jelikož laguna byla vzdálena tři hodiny jízdy. Po cestě tam jsme měli zastávku na snídani formou bufetu a poté pokračovali na parkoviště, odkud jsme vyrazili pěšky dále. Laguna se nachází v nadmořské výšce 4 200 metrů. Z parkoviště jsme stoupali 3 km do kopce, které byly jedny z nejnáročnějších, co jsme kdy ušli. Každý krok byl těžší, tep se zvyšoval, žíly na obličeji byly vystouplé. Po cestě nahoru jsme měli mnoho přestávek, mnoho krizových situací, ale po hodině a půl se nám podařilo dorazit k překrásné laguně. Rozhodně to za námahu a bolest stálo a my si tak mohli vychutnat pohled na krásně průzračnou vodu, vrcholky hor, které sahaly až do oblak. 

Další výlet, na který jsme se vydali zahrnoval výstup do 5 000 metrů nad mořem. Jednalo se o mnohem náročnější výstup, kterého už se účastnilo méně lidí. Pro některé byl tento výstup pocitově horší, pro některé po laguně lepší. Jednalo se o výlet na Duhovou horu – Montaña de colores. Ty se v okolí Cusca nachází tři. My jsme si zvolili druhou – Palcoyo, protože na první jezdí nejvíce turistů a ta poslední byla pro nás moc daleko. Vybrali jsme dobře – málo turistů, krásný výhled a alpaky na každém rohu. Duhové zbarvení hory je způsobené minerály, které se v dané oblasti nacházejí. 

Renáta Páníková

Renáta miluje objevování nových míst a kultur. Latinská Amerika je její srdcovou destinací, a proto se tam ráda vrací a poznává její další místa. Do španělštiny se zamilovala před pár lety díky úžasným argentinským empanadám, které už zvládá připravit doma. Od té doby se španělštinu snaží zdokonalovat a kurzy od holek ze Španělštiny do plavek jsou proto to pravé.

Další články o Peru zde na blogu:

Která jídla nesmíte v Peru minout - co jíst v Peru

Kde se najíst v Limě, když jedete na Machu Picchu

Jak jsem odjela jako dobrovolník do Peru a byla z toho svatba

Objev krásy Peru: od Amazonského pralesa, přes poušť, až po pulsující Limu