3 čerstvé knihy o Latinské Americe

Monika Brenišínová přináší nejen tipy na knihy, ale také nás motivuje objevovat a poznávat nové pohledy na klíčové okamžiky v historii Latinské Ameriky.

3 čerstvé knihy o Latinské Americe

Pokud nevíte, co za knihy o předkoloniální Latinské Americe si pořídit, přináším vám několik aktuálních tipů. Osobně považuji popularizaci za důležitou součást práce vysokoškolského pedagoga, díky níž se zušlechťuje veřejný prostor v tuzemsku a zavádí se do něj nejnovější terminologie a poznatky. Abychom se z historie mohli poučit, je třeba mít čerstvé informace a těch je v posledních letech nepřeberné množství. Vždyť jen samotné Mexiko je zemí s největším počtem památek na světě. A kdo se v tom má vyznat, že?! Proto máte ale nás dělníky vědy, kteří ty kvanta informací, rádi přehází za vás, abychom jako národ všichni dohromady, vedle silnic a dálnic, měli i něco v té hlavě!

Velká kniha – Inkové, 2022

Tento bookazine je sice již staršího data, ale seznamuje s dějinami největší předkontaktní říše Ameriky, a sice říše Inků, která se rozkládala na západním pobřeží Jižní Ameriky od Ekvádoru po Chile. Pokud si stále myslíte, že conquista byla dílem několika málo strategicky nadaných výjimečných mužů s neobyčejnými diplomatickými schopnostmi, kteří si během několika málo let, podmanili celou rozsáhlou Inckou říši, je tato publikace pro vás.

Každý den nové překvapení, které potěší tvoji hispánskou duši. 

Podíváš se s námi do restaurací i ty nejkrásnější pláže. Projdeme si reseñas na ubytování a zmapujeme sociální sítě památek, které tě nesmí minunout. Naučíme tě umění propojování gramatiky, slovní zásoby a kultury.

¡Přihlásit se do výzvy!

I díky mému skromnému přispění, se nám snad podařilo dostat do publikace "nejnovější poznatky", které již od 70. let minulého století převrácejí dějiny conquisty na hlavu. A tak se i do českých luhů a hájů dostávají konečně informace, že spíše než vojáky, byli bílí conquistadoři svého druhu soukromí podnikavci, kteří za své vítězství vděčili domorodým spojencům, náhodám, ale také Černochům či ženám. A mimochodem většina jich pomřela ve vzájemných půtkách. A že conquita netrvala několik málo let, ale celé desítky. Podle některých autorů skončila až se stavbou dálnic ve 20. století.

A věděli jste například, že zatímco Indiáni se zpravidla myli i několikrát denně, Španělé považovali hygienu za morální poklesek? Nebo že mnohé domorodé kultury měly tak vyspělé a intenzivní zemědělství, že jejich města dokázala uživit mnohonásobně větší počet obyvatel než jejich tehdejší evropské obdoby?

Nech si posílat newsletter Španělštiny do plavek 🇪🇸

Jednou měsíčně ti v e-mailové schránce přistane e-mail, který si zamiluješ!

přihlas se tady

Atlas předkolumbovské Ameriky: Od počátků osídlení po conquistu, 2023

Brigitte Faugère, Nicolas Goepfert

Pokud se v nesmírném množství předkontaktních kultur stále nemůžete vyznat a Muiskové nebo Nazkánci vám zní spíš než jako název starobylých kultur Jižní Ameriky jako název komárů, sáhněte po tomto titulu. Je to publikace útlá, leč obsahově nabitá přehledovka s mapkami a řadou vysvětlivek, které vám ledacos osvětlí. Seznámit se tak budete moci nejenom s jednotlivými kulturně-geografickými areály Latinské Ameriky, ale také s jejich hospodářstvím, společností či náboženstvím nebo vzájemnými kontakty či metalurgií.

Že jste do teď měli za to, že Indiáni žili přeci až do příchodu Evropanů na úrovni doby kamenné? A oni přitom tisíce let před příchodem bílého muže zpracovávali kovy na velmi vysoké úrovni. A znali řadu slitin, které měly výborné vlastnosti, jako například tumbaga, slitina mědi a zlata, která je lehce zpracovatelná jako měď, ale vypadá jako zlato!

Cesta hadí kánoe: Mýty a legendy Jižní Ameriky, 2023

Ondřej Pivoda

A pokud vás zajímají indiánské mýty a pověsti, které umožňují nahlédnout do myšlenkového světa latinskoamerických domorodců, můžete si zakoupit dílko kolegy Ondřeje Pivody, který ve své práci shrnul mýty a legendy domorodých obyvatel Jižní Ameriky a k němuž jsem napsala předmluvu, ve které se dozvíte například to, k čemu lidem kdysi takové mýty sloužily nebo stále ještě slouží?

Fascinující a záhadné: obrazce na planině Nazca (Café Nobel Děčín, 23.3.2023) A pokud jste to dočetli až sem a stále mě nemáte plné zuby, můžete si pustit video, kde se dozvíte k čemu možná sloužily ty záhadné a fascinující obrazce na planině Nazca a kdo že to byli ti Nazkánci.

S Monikou jste se setkali zde na blogu Španělštiny do plavek už v rozhovoru o Kolumbijském graffiti - pouliční umění Bogoty či článcích Dějiny umění Latinské Ameriky. Na cestě za poznáváním cizích kultur a možná i sebe sama, 6 střípků z dějin umění Latinské Ameriky

Monika Brenišínová

Zájem o Indiány a dobrodružné knihy obecně mě doprovázel již od dětství. Tři mušketýři mě dovedli k francouzštině a studiu na jazykové základní škole. Logickým pokračováním pak bylo bilingvní studium na Gymnáziu Jana Nerudy v Praze. Odtud vedly moje kroky na FHS UK aka Fakultu hledání smyslu, což se také podařilo a mě bylo po několika letech studia zaměřeného na dějiny umění jasné, že moje další kroky budou směřovat k iberoamerikanistice. Tak se taky stalo.

Iberoamerikanistiku jsem vystudovala ve Středisku ibero-amerických studií. Doktorskou práci věnovanou mým milovaným klášterům a evangelizaci domordců jsem obhájila v roce 2017, poté co jsem absolvovala stáž v CEFRESu . Ve Středisku, kde jsem přednášela od roku 2014 jsem již zůstala. V průběhu svého studia a práce jsem se zamilovala do Latinské Ameriky a propadla jsem zvláště Mexiku, kde mám mnoho vynikajících přátel, a jehož různorodost a bohatství mě nikdy nepřestanou fascinovat. A tak jsem ve svém srdci zůstala rozpolcena mezi dvěma zeměmi, Starým a Novým světem, realitou a fantazií. Jak říká Chavela Vargas, moje oblíbená mexická zpěvačka: „Nosotros los mexicanos nacemos donde nos da la rechingada gana!“

Monika Brenišínová